Ramón Freixa - Štěstí vařit

„… touhle cestou kráčím proto, abych na vaše talíře v mimořádných úpravách servíroval to nejlepší, co roste nebo se rodí ve všech končinách naší krásné země...“
 Tak - alespoň ke mně - promlouvá titulní fotografie publikace „Štěstí vařit“ Ramóna Freixy. Už sám název říká, oč jde. O nic méně, než o pořádnou porci štěstí a radosti, které šéfkuchař už třicet let vkládá do receptur svých kreací.
Stále více se hovoří o pocitech a vjemech z výjimečných receptur výjimečných kuchařů. A právě vše, co vytváří dvouhvězdový španělský šéfkuchař tuto filozofii nejen potvrzuje, dokonce eskaluje. Právě emotivní stránka jeho receptur ozvláštňuje a povyšuje kuchyni v hotelu Único Madrid na hlavní stan „vaření štěstí“.
Když vyšla jeho první kniha, tyto vlastnosti, které zdobí veškeré Freixovo konání v kuchyni, vystoupily a celá složka jeho pocitů skrytých v každém soustu kterékoliv variace  na povrch a stala se otevřeným tématem.
Ať to byly – a dodnes jsou – třeba Chleby Ramónova otce Josepa Maríi a jejich skladba: čerstvě mletý pepř, extra panenský olivový olej Arbequina, středomořská sůl a máslo Isigny. Nebo těžko představitelné spojení květů a planktonu u variety Mořského stromu. K těmto i všem dalším recepturám přibyla vedle pocitu nezměrného blaha gourmetova navíc dávka štěstí a radosti ze života. To vše do nich Ramón – možná až trochu marnotratně implementuje. I když vlastně ne, on dobře ví, odkud štěstí přichází – z té nejlepší společnosti. Proto k práci na knize přizval tři své přátele. A hotové dílo věnuje – rodičům! Protože, jak říká  "… mluvit o štěstí znamená mluvit o nich.“